Český básník Filip Hajn

Básně

Filip Hajn
Za městem (Tam, kde vycházejí hvězdy), 14. 10. 2009

Mám rád to místo,
kde noc co noc hvězdy tančí tak nízko,
jako by již daleko bylo to ponuré město,
a přesto je tak blízko.

Jsou skoro na dosah rukou,
jen se jich zlehka dotknout...

Ach, jak jsou dnes jasné,
září tak nevině krásně,
krásně je člověku při pohledu na ně,
to nebe je dnes tak úchvatné!

Jen se utápěj, město, ve stínu vlastní ponurosti,
ty nikdy neokusíš hvězdného svitu dosti,
tvé nebe je jen chladně prázdné,
prázdné a tuze smutné.

Jsou skoro na dosah rukou,
snad se s jitrem nerozplynou...

Pokaždé tiše nasloucháte mým myšlenkám,
dáváte nový život dávno zatoulaným vzpomínkám,
a při pohledu tam nahoru,
kde život končí nebo možná teprve začíná,
člověk opět nalézá ztracenou víru,
že někde na světě je ta hvězdička jediná.

Ukázka z básně Zlatavé listí

Podzimní krajinou putují,
putují zlatavým listím,
se svým společným štěstím,
kdy dvě srdce se radují.