Český básník Filip Hajn

Básně

Filip Hajn
Proměna raněného srdce, 16. 12. 2010

Nemarněme život zlostí,
k druhým,
či sobě samým,
které je na světě už dosti.

Dosti jako válečné krutosti,
v níž lidské radosti umírají,
pod tíhou nenávisti odplouvají,
až člověk skončí v pasti.

V pasti,
kterou sami sobě klademe,
když slepě žárlíme,
cestou k vlastnímu popravišti.

Popravišti,
na němž se obviňujeme,
druhé předem odsuzujeme,
právě ty,
jež stojí v hledišti.

V hledišti,
plného našich blízkých,
kteří nás milují v srdcích,
a dnes nám odpouští.

Odpouští s upřímností,
bez strachu z bolesti,
jelikož proměnili svá srdce,
na cestě ke vzájemné lásce.

Lásce od našeho Stvořitele,
všeho dobra nositele,
jenž promlouvá skrze nás,
i když němý nemá hlas.

Ukázka z básně Hladina

Slunce odráží na hladině rybníka Tvou tvář,
tvář tak andělsky krásnou,
krásnou jako slunečních paprsků zář,
zář tak nebesky jasnou.