Český básník Filip Hajn

Básně

Filip Hajn
Nevysloveno, 31. 1. 2012

Zlatavá stezka vinoucí se k pasu,
milý podléhaje v její krásu,
krásu tuze přiléhavé látky,
kdy dívku objal,
anděla, jehož hýčkal,
v nekonečné náruči lásky.

Jejich pohledy říkaly,
říkaly cosi nevysloveného,
nevysloveného a něžného,
ale přicházející vášeň,
jež zněla jako píseň,
skrýt nedokázaly.

Šatů docela zbaveni,
přitiskla se k jeho rameni,
a v srdci milého zaplál žár,
žár dívčina jemného těla,
na sobě vůbec ničeho neměla,
oděna ve vzácný lásky dar.

Ukázka z básně Akordy noci

Ve stínu luny,
hořkou píseň samoty,
té zžíravé prázdnoty,
hrají struny.